lack of sleep

Středa v 21:33 | V✧*・ |  dior

y'all můj mozek se nejspíš rozhodl, že prostě nebude fungovat. je to nejmíň čtyřicet minut, co se tady marně snažím něco vyplodit. deset minut píšu jednu větu, abych ji stejně hned smazala like what the fuck is this. things happened and i need to write my heart out but boy, i just cant? am i getting old? nah, its probably just my brain being dead.

so where should i start? last monday, i guess. "bude to krátkej týden" říkala jsem si. and it really was short but sadly, so were my hours of sleep. sice se to v mým případě zase tak často nestává, but guys, byla jsem ve škole. okay, byla jsem ve škole v pondělí, v úterý a dokonce i ve středu, ale tu jsem si trochu zkrátila. i mean, who needs ekonomie and psychologie anyway, right? i know i do, but my inner záškolák is too strong.

nostalgickej čtvrtek. k sedmnáctýmu listopadu se na naší bývalý škole hraje každej rok divadlo. minulej rok jsme to byli my, letos o rok mladší dementi. and i obviously had to be there, ready to laugh at their pain. bývalí spolužáci, učitelé a věta "ty seš blondýna", která ten den zazněla až v nezdravým množství. but it was nice and im realising just now that i actually miss it. ne ty lidi, ne tu školu, ale ten fakt, že jsem nemusela každej fucking den vstávat ve čtyři ráno, bye.

v pátek jsme si v naší obvyklý sestavě šly vykřičet frustraci na hokej, nebo takhle, já nekřičela, ale bučis jo. it was real, she went like "dej mu, dEJ MU!!" i was shook. sobota byla basic a nedělní třináctka na kavárně pro mě byla nejspíš málo, tak jsem si rovnou stříhla all-nighter. fellow obyvatelé kejhoulu budou vědět, co se dělo. nechtěla jsem se na ty zamrdaný (excuse me but it explains my emotions perfectly) amas dívat, ale.. jsou to bts and even tho i wanted to ignore, i couldnt bc they my sons. nebudu se k tomu vracet a nebudu se vracet ani k tomuhle pondělí. byla jsem unavená, protivná, podělalo se mi doslova všechno, co mohlo, a možná to byly blbosti, ale když se sejde jedna k druhý... shit is down.

noona, son. i miss you, guys.

zítra píšu z IT, v pátek ze statistiky, na pondělí mám mít hotovou seminárku do práva, se kterou jsem just btw ještě ani nezačala, prezentace jak do informatiky, tak do psychologie, jedinej den bez práce mám v sobotu a to má mamka narozky, takže bude plnej barák lidí a co jsem udělala dneska? ležela jsem dvě hodiny v posteli a přemýšlela, jestli introverti nosí barevný ponožky, how productive.

to brighten shit up a little bit, mám pro mamku vymyšlenej perfektní dárek a v pátek ho jedu koupit. it will be good. but still, pray for me.
 

iT's BeEn TwO yEaRs ( ͡° ͜ʖ ͡°)

12. listopadu 2017 v 17:33 | V✧*・ |  chanel
my dude, time really flies, doesnt it? ..........

pondělí, what an eventful day it was. seventeen vydali nový album, já si napsala dva zápočty, z toho jeden hned první hodinu, a ne že bych se o něm dozvěděla doslova dvě minuty před zvoněním, to vůůůbec není důležitý, lol. byl úspěšnej, to už důležitý je. v úterý na programu žádnej zápočet naštěstí nebyl, ale comeback monsta x jo but lemme talk about that later. ve středu jsem si konečně uvědomila, že bych měla přestat zatahovat angličtinu, páč ten zápočet, kterej jsem napsala... well, úplně nejlíp to nejspíš nedopadne but i'll be prayin'. o to divnější potom bylo, že čtvrteční zápočet z IT, kterýho jsem se bála několik dní dopředu a úplně nejvíc, jsem nakonec zandala snad ze všeho nejlíp, co to znamená.

v pátek jsem si dopřála malý osobní volno, i mean, po takovým týdnu, why the fuck not. nakonec to vlastně vůbec volno nebylo tho, hned ráno jsme daly sraz s bučis, udělaly malej stalkovací session, na tohle téma jednou vydám doopravdy obsáhlej článek just wait, odpoledne jely po dlouhý době k ní, já jí nabarvila vlasy and i actually did hella good, like i definitely woke my inner zohan there, a zakončily to ve velkým stylu, koukáním na wings. and my emo self actually didnt cry for once. clap clap clap for me.

sobotní dopoledne jsem strávila chozením po obchoďáku. mít kreditku se zápornou hodnotou je takovej shame, obzvlášť když všude mají tolik pěknejch svetrů, why me mom (#výplatabudesoondude #fighting). anyway, kamarádka byla kind enough myslet na můj broke ass a koupila mi "pravý vietnamský koblížek". and shit was good, i approve.

jestli mě followujete na instagramu, možná jste si všimli, že když seventeen v pondělí to album vydali, já jsem pretty much umírala. clap, jak MV tak song, both got me shook. má to takovej drill, i was like "doopravdy jsou to seventeen? what the ef am i watchin". jinak moje oblíbený z alba zůstávají pinwheel, trauma, change up a teď jsem k tomu ještě přidala without you. good job dudes.


v práci to uteklo rychle, mám ráda zavíračky. dojdete tam, obsloužíte pár zákazníků a než se stačíte vzpamatovat, je cleaning time. a když vás k tomu ještě přijedou svojí přítomnosti oblažit nějací friends, uteče to dvakrát tolik.

trochu se nám to ten večer protáhlo tho, ještě v půl jedenácté jsme seděli a vykecávali a měli good time. a dneska? congratulations to marc marquez, i went thru many many many heartattacks during the race but my boi did it. also congratulations to my blog, it has been two years. as i said, time flies.

přísahám, že když jsem ten klip viděla poprvý, říkala jsem si, najs estetika, they be lookin fresh af but the actual song ugh idk. well, just how fast the night changes, she wasnt ready and she started jammin soon. celý mini je kvalitní, but if you asked me i'd pick now or never, from zero and x. again, good job, keep it up.

od zápočtů budu mít teď na nějakou dobu snad klid, do školy jdu jenom do středy a pokud všechno dobře dopadne, ve středu večer se půjdu zase vykřičet na hokej. má vyjít ten remix na mic drop a mě honestly pořád nějak nejde do hlavy, proč chcou takovej klalitní song kazit but well, okay. v neděli jsou ama's a já se ten den hodlám izolovat od internetu, což by mi mělo jít dobře, protože stejně budu mít směnu. interesting week is ahead, im curious.

Kam dál

Reklama

© 2015 - 2017