Březen 2016

taking back the crown.

22. března 2016 v 18:07 | V✧*・ |  dior
protože můj poslední deníčkovskej článek, když nepočítám instadiary, byl poměrně dost depresivní, rozhodla jsem se, že se vám musí pochlubit, že se konečně začínám odrážet od dna. a dost výrazně mi k tomu pomáhá pár věcí, což je taky hlavní důvod, proč tenhle článek píšu. protože se o ně s vámi chci podělit.
tokyo ghoul. okay. já vím, že jsem po free! říkala, že už se na žádné další anime dívat nezačnu, ale je to jako virus. šíří se to rychle. a hlavně mě přemluvila ségra, jak jinak.
ve zkratce; jde o týpka z tokya, kterej hrozně rád čte a zakouká se do jedné holky, která je čistou náhodou ghoul a bude ho chtít sníst. jenže na ni během toho spadne lešení (lol, stejně jsem ji neměla ráda) a doktorům se nepovede ji zachránit, ale Kanekiho, toho kluka, jo, tak, že mu do těla transplantují nějaké jejího orgány. to způsobí, že z něj bude napůl člověk, napůl ghoul #spoiler. a jestli si teď říkáte, "wow, to musí být dobrá blbost...", máte pravdu. je to totální hovadina. ale návyková hovadina.
bring me the horizon. teda hlavně jejich poslední album, that's the spirit, jestli mám být úplně přesná. jasně, většinu písniček už jsem stejně znala dřív, ale teď jsem se konečně dostala k tomu, abych si je úplně všechny pořádně, v klidu poslechla. moje nejoblíbenější písničky budou true friends, throne a oh no. ale zbožňuju je všechny, protože oliho hlas je prostě... oli, omg. ♥ (jo, tohle je ta holka, která pořád mluví o one direction. tahle holka miluje one direction i bring me the horizon. tahle holka se vždycky směje když jí one direction začnou hrát po bring me the horizon.)

93. v neděli jsem se rozhodla, že by možná bylo dobrý, abych taky strávila nějakej čas se svojí rodinou a ne jenom s anime a sluchátkama v uších. a vlastně mě překvapilo, že když si všichni společně sedneme k televizi, koukáme na moto gp a posloucháme nevlastního taťku, jak nadává.. může to být docela fajn. hlavně, vždycky jsem věděla, že marquez je cute, ale po nedělním večeru mám pocit, že se začnu na ty závody koukat častěji, nevlastní taťka bude pyšnej.
you guys. ať už jsou to vaše komentáře, nebo články, které od vás čtu, je skvělý, že tady jste. a hlavně blog obecně, protože bez něj bych se s vámi nemohla o nic podělit, a že toho mám nachystaného spoustu. třeba recenzi na všechny malé zázraky, na kterou se můžete těšit už brzo, brzooo. #soon. děkuju, že jste tak skvělí. ♡

deadpool

7. března 2016 v 19:56 | V✧*・
však vy víte, že jsem v kině nalezlá praticky pořád. tentokrát jsme s nejlepší kámoškou, jejím přítelem a další kámoškou (abych tam nebyla za totální křena, jako vždycky) vyrazili na deadpoola.
je jenom pár věcí, které miluju stejně jako svůj mobil - a to filmy od marvelu. okay, okay, pojďme na recenzi.

Deadpool | 2016 | Akční/Dobrodružný/Komedie/Sci-Fi | USA/Kanada

Než se stal Deadpoolem, byl Wadem Wilsonem (Ryan Reynolds), bývalým členem speciálních jednotek. Když mu lékaři diagnostikovali pokročilé stadium rakoviny, podrobil se experimentální léčbě v rámci programu Weapon X, známého a populárního především mezi x-menovskými mutanty. Díky tomu se Wade zbavil rakoviny, a nejenže zůstal naživu, ale také jako bonus získal schopnost rychlého samouzdravování. Bohužel však - například oproti Wolverinovi, který po podobné léčbě zůstal celkem sexy - z tohoto pokusu vyšel trvale znetvořený. Vypadá dle vlastních slov jako "avokádo, které mělo sex se starším avokádem". I proto celkem bez většího odporu přijal okostýmované alter ego jménem Deadpool. zdroj.

jak říkám, jsem obrovskej fanoušek marvelu, takže jsem samozřejmě věděla, že se tenhle film chystá. a většinou to bývám já, kdo toho kina jde jako první a potom všem vykládá, "na ten film určitě běžte, byla to bomba." tentokrát to bylo, jako kdyby mě úplně všichni přeběhli. slyšela jsem to od každého druhého, "jo, dneska jsem byl na deadpoolovi, moc dobrej film", "sakra ten deadpool se jim fakt povedl, brečela jsem smíchy od začátku do konce". deadpool, deadpool, deadpool, deADPOOL afhaskfjs. tak jsem konečně řekla, "kruci, taky to musím vidět, když už to viděli všichni". a jsem rozhodně ráda, že jsem ty peníze za ten lístek dala, protože to byl zážitek as fuck, lol. nepřeháněli, když říkali že budu brečet smíchy od začátku do konce. už u titulků na úplném začátku jsem veděla, že to bude prostě legendární film. (kdo viděl, pochopí.) navíc to měli skvěle udělaný, začínalo to jakoby uprostřed, potom se to proplítalo s různýma flashbackama, který nám pomohli pochopit děj a nakonec bylo velký marvelovský finále, kteří všichni máme tak strašně rádi. a nejde nezmínit scénu po titulkách. zase, kdo viděl, chápe, kdo ne a třeba se na ten film chystá, nebo jsem ho teď dokonce navnadila; počkejte v tom kině než skončí titulky. doopravdy. nebudete litovat. hehe.

takže, jak už jsem psala, já rozhodně návštěvy kina nelituju, je to doopravdy kvalitka. takže pro ty, co jednou na marvelu, jako já a nebo se jenom chtějí doopravy dobře zasmát, běžte na deadpoola. a počkejte po titulkách.

Hodnocení: 9/10

y'all ♥ | 02/2016

4. března 2016 v 23:14 | V✧*・ |  gucci
tak, já prostě nemůžu nezmínit ty vaše komentáře pod minulým článkem. u některých jsem dokonce brečela, protože mi přišlo, že si vás ani nezasloužím. vůbec si nedokážete představit, jak strašně moc jste mi pomohli. miluju vás, miluju. a kdyby vás zajímalo, jak tahle story pokračuje dál; zkráceně mi potom později, ještě ten den, co jsem napsala ten článek, napsal slohovku o tom, jak odešel, protože nevěděl, jak se se mnou má rozloučit. a že se hlavně vůbec loučit nechce. logika jako prase. nevím, co mám dělat, ale o tom tenhle článek už nebude.


1. věřím, že většina z vás zná dana a phila. já je zbožňuju, takže když jsem v knihkupectví našla jejich knížku, prostě jsem si ji musela prolistovat. ale byla jsem moc lína si ji koupit, takže to u toho listování taky zůstalo. a polaroidy prostě vypadají cute, no ne? navíc když jsou tam dan a phil. (a taky jsem byla pyšná na svoje nehty, okay.)
2. fun fact: moje nejoblíbenější pití ze starbucks je mocha frappuccino. a měla jsem svátek, tak jsem si udělala radost, heheheh.
3. ....a radosti pokračovaly hned další den. chápete, když vidím svetr ve slevě, tak ho tam přece nenechám jenom tak ležet, ne?


4. další fun fact: já jsem závislá na světýlkách. jakože, doslova. můj pokoj bez nich prostě není tak nějak kompletní.
5. buďme upřímní, tohle je fabulous obrázek a já ho prostě chtěla mít na instáči. lol.
6. tuhle fotku už znáte z better than master teddy článku, takže nejspíš nemusím moc komentovat, heheh. ale vypadá to hezky, no ne?


7. tuhle fotku taky znáte. to jsem prostě já. a ano, na 99,9% fotek mám jenom půlku obličeje, protože... já vlastně ani nevím. chápete, mít na fotce celej obličej je prostě divný. :'DDDD
8. mindblown: to není kelímek ze starbucks!! lol. už nevím, kde jsem to na tom kafi byla, každopádně to bylo mandlový lattéčko a bylo sakra, sakra dobrý.
9. ke konci února jsem byla tak nějak hodně do červené. to můžete vidět i na těch fotkách, koneckonců. a i když miluju svého velvet teddyho, tahle rtěnka od essence... závislost, závislost, závislost. nádhernej odstín, skvělá cena, dejte vědět, jestli chcete recenzi.

»můj instagram.



✧*・


-