Květen 2017

❝it's the road that leads to nowhere but all I want to do is go there❞ | 01/08-05-17

11. května 2017 v 23:22 | V✧*・ |  burberry
svaťák je fajn. to, že nemám absolutně žádnou inspiraci... well, to už tolik ne. posledních pár dní jsem se snažila napsat článek, ale vždycky to dopadlo stejně. začala jsem a po pěti minutách to vzdala. nakonec jsem se zmohla jenom na tenle super awkward life update, ale aspoň víte, že žiju. zatím.


prvního května se psal sloh do angliny. v jednu. jenže my si s bučis myslely, že ve dvanáct a já, protože všude musím být minimálně o půl hodiny dřív, jsem z domu odjízděla v jedenáct. u vchodu jsme s bučis potkaly lidi, kteří si z nás dělali prdel, že proč tam jsme tak brzo. měly jsme dvě hodiny času a já na bučis viděla, že začíná být trochu nervózní, tak jsem udělala to, co by měl udělat každej tru best friend - otevřela jsem youtube a najela rovnou na bts. protože když se ponoříte do kejhoul, přestáváte vnímat celej okolní svět. a funguje to vždycky. když jsme dvanáct čtyřicet vyply youtube, byly jsme obě celý vysmátý. ten sloh jsem měla napsanej snad během deseti minut a zadávající byl celkem shook, když jsem mu to odevzdávala. jako první ze třídy a jop, jsem na to pyšná, proto to zmiňuju hehe. mám z toho hodně dobrej pocit, tak snad to nebude fail.

druhýho května. ten den ráno jsem nasedala do auta s tím, že nejdřív budu psát didakťák do angličtiny a až potom do češtiny. how wrong i was. ještě než jsem stihla dojet ke škole mi bučis psala, jestli vím, že češtinu píšeme prvně. a v ten moment jsem myslela, že to radši zaparkuju někde v lese a půjdu na houby, než abych dojela do školy. nebyla jsem ready. měla jsem v plánu, že se po té angličtině ještě budu učit, but no. jakej byl didakťák, no.. myslím, že to fakt skvěle vystihuje tohle video. ale navzdory všemu, mám z toho celkem dobrej pocit. minimální hranice je 44% a já jsem si celkem jistá, že aspoň těch 50% bych mít mohla. být pozitivní je důležitý, right? po didakťáku jsme s bučis jely ke mně a protože už nebylo tak moc proč stresovat, udělaly jsme si pěknej den. pizza, kafíčko, bts. co víc si přát, rite? potom jsme jely zpátky do školy na tu angličtinářskou část. neměla jsem to hotový tak rychle, jako tu slohovku den předtím, ale těžký to nebylo. díky bohu za fandomy.

dalších pár dní se nic moc nedělo, začal svaťák. šestýho jsem byla na příjmačkách. byl by to vlastně fajn den, kdybych se po cestě domů totálně nepohádala s mamkou. kvůli budoucnosti, jak jinak. however, sedmýho. díval se někdo na gp? byl to skvělej závod. a osmýho ten zápas s finskem? nejspíš jsem královskej charakter, vydržela jsem se na to dívat na celý. ne jako můj nevlastní dad, kterej se v půlce druhý třetiny odebral do postele s tím, že už se na to nemůže dívat. moc pyšná jsem na ně byla.

mám pocit, že nějak před rokem touhle dobou jsem se začínala dívat na knb. i když už teď anime moc nedám, nikdy se nestane, že bych slyšela regal generation a nebyla z toho emotional as fuck (nevaaa evaaa, #lowkey to zrovna teď poslouchám). ta nostalgie můj ass donutila pustit si nový anime a já se rozhodla konečně dát šanci haikyu. jednu dobu jsem toho měla plnej tumblr a teď můžu říct, že chápu, proč okolo toho byl vždycky takovej hype. je to vážně kvalitní kontent, doporučuju všem.

už je to dva dny a já ještě pořád přemýšlím, co má tohle video vlastně znamenat. so many questions, so many theories.
god help this fandom. please.

dreams, hopes. forward, forward. | 04/2017

1. května 2017 v 20:26 | V✧*・ |  gucci

1) yah, prostě miluju tyhle random fotky mýho pokoje, ke kterým nikdy nemám absolutně co říct lol. starbucks a kaktusy tho. me in a nutshell much? so white.
2) happy birthday, bučis ♡
3) okay, ale ten obal jako? nemilujte ho za dvacet korun.


4) plot twist je, že ten rámeček byl původně zrcadlo, který jsem nepotřebovala, takže jsem nahodila svoje diy schopnosti a tohle z toho vzniklo. not gonna lie, i like.
5) ta ponožka tam tho lol a přesně tohle vidím každej den, když příjdu ze školy a fláknu sebou na postel. nedokážete si představit, kolik papírů a toneru kvůli týhle zdi padlo. no regrets tho.
6) tohle album... pure gold, such quality. bap by si zasloužili lepší management, ale zrovna na tohle téma toho mám tolik co říct, že radši přestanu, než to nepůjde zastavit, ehheh.


7) seoul update: našla jsem zájezd. zjistila jsem, že budu muset vážně makat hard, abych na něj našetřila, ale je to soul, takže i kdybych se měla rozpadnout, nějak to dám. a stáhla jsem si takovou tu aplikaci, která vám odpočítává dny. thats how serious i am.
8) zeď wasup hello
9) každý léto si snažím dělat něco cool s vlasama. jakože za odměnu. jednou jsem měla modrý ombré (z té modré nakonec byla zelená ok, those were some dark days fam, dont even get me started), letos bych chtěla... vlastně ještě nejsem úplně rozhodnutá co, ale určitě zase něco barevnýho. moje vlasy jsou přírodně dark a já si je ještě hodně dlouho barvila úplně na černo, takže si asi dokážete představit, jaká pain to musí být, chtít to najednou zesvětlit. když jsem si tuhle barvu kupovala, nečekala jsem od ní nic moc. většinou na mě totiž zesvětlovače vůbec nefungují a o tom, že jsem je použila, vím jenom já. tenhle bleach mi ty vlasy ale doopravdy zesvětlil a dokonce v takový míře, že si toho všímali i lidi okolo. ještě párkrát a budu blond. nikdo na to není ready, dokonce ani já, lol. ale tyhle prázdniny budou big a dost možná moje poslední, takže to chce něco pořádnýho, rite?


10) story tohohle trička, ok. našla mi ho kámoška, protože mně se nějak povedlo projít okolo a nevšimnout si ho..? how? každopádně jsem ho tam nemohla nechat, i mean so much aethetics im-.
11) po té paletce jsem slintala už dobrých pár měsíců, něco od makeup revolution jsem chtěla vyzkoušet taky long enough, a ta foundation od astoru je moje all time favourite. ještě mám pár dalších věcí a ten den jsem v rossmannovi vážně nechala majland, ale vůbec mi to nevadí. protože make-up. je. important.
12) another zeď wasuuuup


13) taetae aka moje auto aka why boyfriend when u can have a car ♡ plánuju napsat článek s celou story, bude soon.
14) highlightery. vždycky jsem je měla ráda, ale během dubna jsem se s jejich používáním nějak přestala kontrolovat. nejspíš brzo budu mít sbírku.
15) under the flower petals raining down. proč ten quote pořád všude cpu? protože je z mojí oblíbený písničky, nejoblíbenějšího videa, od mojí oblíbený skupiny. young forever je prostě můj shit. jsou to aesthetics. and i love it and it'll probably never change.

když nepočítám moje auto a highlightery, za dubnový favourites musím určitě zmínit ještě filmoru. pokud neznáte, je to program na úpravu videí. a jestli není obvious enough, jaký videa v tom upravuju, jsou to kpop cracky. jde o takovej menší projekt mojí squad, ze kterýho jsem strašně nadšená a první video bude snad soon ♡ taky zrovna vychází druhá řada attack on titan, takže moje inner almost-dead otaku se trochu probírá k životu.

duben hrozně rychle utekl a nakonec byl fajn. přežila jsem první část maturity, první příjímačky na vejšku, mám za sebou poslední zvonění. jediný co mě mrzí je, že jsem se nedostala k tomu, podívat se na last game, ale to pořád ještě nikde na internetu nemůžu najít, ugh *cries*.

zítra mě čeká druhá část maturity aka sloh do angliny. nemám z toho strach, nakopak, celkem se těším. přece mi to čtení/psaní fanfikcí k něčemu bylo, ne? ve středu potom didakťák anglina a didakťák čeština. toho už se celkem bojím. teda, té češtiny určitě. květen. maturita. well. bude to tough, ale ne tak tough, že by se to nedalo zvládnout *sweats nervously*. během svaťáku se bude hrát ms. každej čech se na to těší a já nejsem vyjímka. jediný období v roce, kdy jsem strašnej vlastenec. navíc bts budou vydávat japonskou verzi blood, sweat & tears a dost možná nějaký další věci. gosh. květen bude lit.

© 2015 - 2017