drained. emotionally drained.

2. prosince 2017 v 20:25 | V✧*・ |  dior
guess who's back, back again, me is back, tell yo friend. posledních pár hodin got me dead so thats why. navíc mi došlo, že jsem se minule zapomněla pochlubit, jakej byl čtvrtek vlastně fajn den. hned ráno, při pravidelný kontrole našeho stehna kanálu, guys, i almost dropped my phone on my face. proč? well protože u žádnýho videa views nikdy nenaskočily tak rychle, jako u mýho nejnovějšího cracku. stehna are going viral y'all. obviously kidding but anyway, žila jsem z toho celý dopoledne a tak nějak mi to pomohlo zvládnout tu příšernou dvouhodinovou cestu do školy v teplotách těžce pod nulou. jako jedné z mála se mi ten den povedlo ulovit jedničku z informatiky tho, so it was a win.


v pátek ráno, hned potom, co všichni vypadli z baráku a vzduch byl čistej, jsem se konečně mohla pustit do toho uklízení. i mean, existuje lepší pocit, než fresh povlečení a oholený nohy? i dont think so. smůlička byla, že když jsem chtěla celej úklid završit vysáváním, došlo mi, že vysavač je zamčenej v místnosti, od který jsem neměla klíče. a protože jsem byla doma tak trochu na tajno ("jop, dneska do školy nejdu, v koreji se předávaj ceny víš" lol, to asi ne), nemohla jsem zavolat našim a zeptat se, kde ty klíče jsou. so i did it oldschool, vytáhla jsem koště.

minulej rok jsem doma kvůli mamas zůstat nemohla, takže červenej koberec jsem letos viděla poprvý a musím teda poznamenat, že se mi hrozně líbilo, jakej v tom měli systém. žádnej chaos, chodili tam pěkně po jednom, vždycky se zastavili na rozhovor a já jim sice nerozuměla ani slovo, ale to během prvních dvaceti minut začnete ignorovat a potom už vnímáte jenom očima, tím pádem jsem měla čas pořádně si prohlídnout jejich makeupy a outfity a gosh, to je prostě můj shit. z vystoupení bych vypichol kolaboraci got7 a day6, rocková verze never ever byla top. velký očekávání jsem měla i od exa a zklamaná jsem nebyla. power. však víte, že tu písničku stanuju. a remixová verze tomu dala něco extra, i approved.

....

now lets talk about my boys. bučis se ke mě doklouzala během vystoupení wanna one, takže i když jsme tomu ani jedna nevěřily, stihla jak celý bts, tak daesangy. jsem ráda, že jsem u toho nemusela umírat sama tho. intro bylo lit, not today je vždycky lit so nothing new, dna je basic ale do prdele, cypher? didnt see that coming. a damn, další verze mic dropu? kolik jich ta písnička nakonec bude mít? devadesát? i mean, ty dance breaky? all the fucking body rolls and stuff? how the fuck- okay. ještě teď jsem shook.

mamas mi na jednu stranu udělaly radost, i mean thx for all the taekook m8, ale pořád si stojím za tím, že rozkouskovat to do tří dnů byla blbost. chyběli mi tam monsta x, chyběli mi tam seventeen, o ikon ani nemluvím a všechno jsem streamovat prostě nemohla. snad příští rok nebudou dělat blbosti a udělají to normálně.

아미덕에 어깨 아직 안내려왔네 내려올때됐는데 보이질않네 구름에 가려져서그런가..
trans. thanks to ARMY, I still haven't dropped my shoulders yet even though it's about time to lower them..I can't see…is it because the clouds are hiding them?

po mamas přišel čas na ty dvě flašky chardonnay, který bučis dovezla. k tomu jsem doma našla neotevřený malibu, ale na to nakonec ani nedošlo, páč víno nám bohatě stačilo. koukly jsme spolu na první díl bon voyage, hands down první řada stejně vždycky byla, je a bude nejlepší. plán sice byl sjet toho co nejvíc, to jo, ale my se po prvním dílu ponořily do hluboký debaty o tom, proč v tom fandomu vlastně jsme. a věřte mi, to bývá na dlouho. by the way, im in love with my new wallpaper, dat hair tho ♡

k mýmu překvapení jsme se dneska ráno vzbudily celkem brzo, sice s mírnou bolestí hlavy, ale ta přešla hned po tom, co jsem do sebe hodila ibalgin a pár toustů. ještě jsem se ani nestihla vzpamatovat z mamas a už byl čas na další smrt. od desítí až do tří jsme se, s vyjímkou odbíhání na cíčko samozřejmě, nehly od obrazovky mýho notebooku. mmas měly podle mýho názoru hezčí scénu a hlavně ten fakt, že celý předávání, včetně červenýho koberce, vysílali přes youtube, velkej palec nahoru. během těch pěti hodin se mi povedlo začít stanovat novou skupinu. nevím, jak je to možný, protože jsem si byla jistá, že neexistuje korejská skupina, o který bych nikdy neslyšela but jbj proved me wrong. a o wanna one už jsem sice slyšela, ale až po dnešku jsem si od nich stáhla první písničku. again, nevím, proč jsem si burn it up nepustila dřív, teď je to můj hood jam. #exploring new things.

now, congrats to bts, they got hella trophies they can add to their bag. and especially to yoongi (#his award was probably my favorite moment out of both 'mas).

před chvilkou jsem vyložila bučis doma, což bylo taky celkem vtipný páč jsem se do toho auta málem ani nedostala. legit mi nešly otevřít dveře, taková zima tady je. na náledí jsem jela teoreticky poprvý, navíc nemám zadní stěrač (dont ask) a ten sníh byl na tom skle tak přisátej, že se mi ho ani přes veškerou snahu (by that i mean i had that white sračka literally everywhere) nepovedlo dostat dolů. a aby toho nebylo málo, po cestě jsme potkaly srnku, která mi prostě musela přeběhnout přímo před autem, že. bitch was shook but bitch didnt panic so everything was ok. koneckonců, přesně takhle se nabírají řidičský zkušenosti, right?

no... a co teď. to je přesně to, co nevím. nejspíš si půjdu znova pustit ty vystoupení z mamas, protože jsem to sice viděla živě, ale v celkem shit kvalitě. and i died anyway so there is a high chance that i will like... die again? and ever more? what is life. see ya, hopefully.
 


Aktuální články

Reklama


✧*・


-