burberry

cause i love the adrenaline in my veins | 16/22-10-17

22. října 2017 v 9:56 | V✧*・
happy clouday y'all (see what i did there? sunday, clouday, nah? okay.) mám za sebou celkem messy týden.

když jsem v pondělí ráno vstávala, netušila jsem, že se můj ass hned po prvním semináři sebere a půjde domů. lemme explain, moje squad fellow smokerů byla missing a já si řekla, že když oni, tak proč já bych tam měla oxidovat až do odpoledne. hned po francouzštině jsem napsala pár lidem, jestli to zabalit, nebo zůstat. well, nejspíš si dokážete představit, co mi většina poradila. tož tak jsem šla.



these three songs, not kpop, shocking rite? imagine dragons jsem nikdy vyloženě nestanovala, ale je pravda, že když už něco vydají, většinou mi to na playlistu nechybí. k whatever it takes i zbytku toho jejich nejnovějšího alba jsem se dostala až teď a pár oblíbenců jsem si tam našla. what lyrics tho. "cause i love the adrenaline in my veins." - me as i skip classes. revolution mi nabídlo spotify taky někdy během tohohle týdne, the score bych měla začít věnovat větší pozornost, protože jejich tvorba je no joke. a well, ten poslední song už znám dýl, na facebooku to sdílí každej druhej a v rádiích taky jednu dobu nehráli nic jinýho, nedávno jsme to poslouchali v angličtině a já se toho od té doby nějak nemůžu zbavit.

protože mi ještě v pondělí večer na účtě přistála výplata, v úterý jsem chtěla být doopravdy celej den ve škole a potom jet nakoupit pár věcí, takovej byl plán. well, ke změně došlo vlastně hned po tom, co jsem vylezla z baráku, sedla do auta, otočila klíčem a ono nic. intenzivním způsobem jsme s bráchou čuměli pod kapotu, ale trochu nás tlačil čas, takže jsme to vzdali a záhadu vyřešil odpoledne až nevlastní taťka. nebylo to nic smrtelnýho, taetae is alive, thx god. however, plán b byl takovej, že když už mi onemocnělo auto, pojedu si místo ranních semínářů spravit náladu za kámoškou, nakoupím si ty věci dopoledne a potom pojedu do školy. tak jsem to takhle udělala a vrátila se do školy kvůli semináři z práva, kterej jsme celej strávili v parku a potom literally 15 minutám semináře z psychologie, it was so worth it.

hey wasup hello, its just me tryna to show off my new hair and holdin ramínko for sum reason.

ve středu jsem se už přestala snažit úplně a rovnou zůstala doma, protože á, auto mi pořád nejelo, bé, teploměr ukazoval celkem vysoký čísla, betta not riskin shit a finally cé, věděla jsem, že mi má přijít barva na vlasy. and it did, a lot of shit came and i finally have truly gray hair and im loving it. je celkem vtipný podívat se teď tak zpátečně na všechny vlasy, který jsem letos stihla vystřídat. třeba na konci roku udělám nějakej článek.

čtvrtek byl průlomovej. teda.. skoro. zatáhla jsem jenom seminář z it, místo kterýho jsem jela do ikee, bruh. nemyslete si, uvnitř mojí hlavy jsem fightovala sama se sebou, ale znáte to. come to the dark side, whe have cookies, asi tak. however, věřím, že karma funguje a ten den se mi to moje zatahování vrátilo, páč jsem v té ikei měla mít sraz s mamkou, aspoň takhle jsem to chápala já, když jsem tam jela.

i hate this man for always making me soft like this ►

sejdeme se v ikei, mamka mi pomůže nakoupit stuff, potom spolu pojedeme domů. well no shit, brno bylo ten den totálně zacpaný, takže mě mother nechala nakoupit všechny věci sama, že mě jenom vyzvedne a potom rovnou pojedem. so like i had to pick the big ass mirror (dat was obviously way taller than me) myself. shit was hard. nelituju ničeho tho. ani toho, jak jsem se to zrcadlo snažila sundat z regálu, believe me, when u short, life is not easy. po cestě domů se nám nějakým zázračným způsobem povedlo vyhnout se úplně všem kolonám, vždycky jsme okolo těch chudáků jenom projely, dokonce na arašídovej šejk z kfc jsme se stihly stavit, damn, even v lídlu nakoupit. also lemme tell you one more thing, nikdy jsem nebyla se svým pokojem tak satisfied, jak jsem teď.

konečně se dostávám k pátku, jedinýmu dni, kterej jsem si ve škole doopravdy odseděla celej tak, jak to mám napsaný v rozvrhu. ne že by to bylo tím, že v pátek míváme jenom dva semináře, to vůůůbec ne. cestou ze školy jsem se stavila koupit dvě velký pumpkin spice lattéčka. jedno pro bučis, protože psala test. to druhý pro mě, za odměnu, že jsem nic nezatáhla, lol. dojely jsme do práce a nevím, jestli to bylo z toho kafe, ale brutálně nám hrabalo, což je rovnice která směřuje k jedinýmu řešení, nulová pracovní morálka. klíčový slovo toho dne byly květináče a guys, nechtějte po mě vysvětlení, protože to ani pořádně vysvětlit nejde.

k mýmu šokujícímu zjištění mě po dlouhé době čekal volnej víkend. v sobotu jsem si poprvé odvolila a potom jela vyžrat babičce ledničku, lol just kiddin. volby se se mnou táhly celej den, a radši k tomu nebudu říkat víc, než že večer jsem se jenom zasmála babišovi a jeho prudce profesionálnímu projevu. i mean, "všem jsem poslal smsku", much wow. ještě jsem stihla přemluvit mámu, aby mi mě ostříhala. dats rite, ten hairstyle na fotce je práce mojí mamky, takhle to umí prostě jenom ona and i appreciate her for it a lot.

a sice nebylo exactly přijemný vstávat v neděli ve čtyři ráno, ale worth it tho. my boi marc marquez went for it again. ještě nevím, co dneska budu dělat, ale když už to tak hezky začalo tou grand prix, nejspíš to vidím na nějaký anime, drama, nebo nějakou such thing.

kdy naposledy jsem byla takhle happy se svojí prácí. kdy naposledy jsem byla takhle happy se svýma fandomama. kdy naposledy jsem byla takhle happy s mýma vlasama. kdy naposledy jsem byla takhle happy s mým pokojem. kdy naposledy jsem byla takhle happy se svým životem. right now, imma livin the shit.

příští týden týden bude also pure gold, to už vím teď. škola jenom do středy, v sobotu vídeň s holkama z práce. lets wait and see how long the golden days will last.

bruh | 01/08-10-17

9. října 2017 v 18:22 | V✧*・
kdybych měla první říjnovej týden popsat jedním slovem, ani bych nezaváhala. rollercoaster.
.
sunday 1st // možná víte, možná ne, každej brňák žije pro kometu. já, i když mám hokej ráda, kometě jsem se dlouho vyhýbala, ale tentokrát jsem si řekla, že by to mohlo být takový pěkný odreagování před prvním školním dnem, jít se vyřvat na zápas. a taky že bylo, kromě piva, který na nás z radosti z gólu omylem upustil nějakej dude, kterej stál za náma. schytala to moje taška, schytaly to moje kalhoty, ale nejvíc ze všechno bunda, kterou bučis nechala chytře ležet na zemi. aspoň se borec omluvil tho. po cestě z brna jsme se málem ztratily, ale to budu dál svádět na euforii z výhry a výpary z její pivní bundy.

monday 2nd // můj první den na nové škole byl shit indeed. čekala jsem od toho víc? ano. byla jsem zklamaná? rozhodně. nebudu tady vypisovat všechny ty důvody, proč jsem cestou domů málem pustila stavidla, ale... as chliche as it sounds, snažím se najít si cestu, ale so far mi příjde, že narážím jenom na samý slepý uličky. přesně tohle se mi znělo v hlavě celou cestu domů. i když, "domů", ze školy jsem to vzala přímo na kavárnu. bučis měla noční a já se nutně potřebovala vypovídat. původně jsem tam s ní neměla být až do zavíračky, ale nakonec se z toho stal takovej menší sraz s pár dalšíma bitches a já skoro zapomněla na všechny ty moje černý myšlenky.

tuesday 3rd // možná to bylo tím, že jsme měli lepší předměty. možná to bylo tím, že jsme po škole byly na nudlích a na pekanovým lattéčku. možná to bylo tím, že jsem stáhla do kholu dalšího člověka. srsly tho, kpop is getting wild these days. a nebo to bylo tím, že všechny lichý dny tohohle týdne stály prostě za hovno a všechny sudý byly chill. however, úterý bylo o dost růžovější, všechno šlo tak jak mělo, dokonce ani ta škola už mi tak hrozná nepřipadala. nejspíš to chce čas.
už během příjmaček, zápisu a toho prvního dne, se mi tam povedlo zformovat takovou jakousi squad. první týden je za náma a já ty holky vyloženě zbožňuju. všechno zlý je k něčemu dobrý.

; min yoongi, this shit should be illegal.

wednesday 4th // nějakým čarovným způsobem se mi povedlo zaspat a tím to asi začalo. říkala jsem si, že když už to v úterý bylo lepší, tak středa bude třeba ještě lepší. well, i was wrong. odseděla jsem si tam další super-nudnej den a kromě stresový cesty domů se vlastně nic zajímavýho nedělo.

im a disgrace | 21/29-08-17

29. srpna 2017 v 23:20 | V✧*・
21st august
-blood, sweat & savo
long story short, zázemí naší firmy se stěhuje a šéfová se rozhodla, že zaměstanci, kteří měli mít mezisměnu, půjdou pomáhat s úklidem. tenhle černej petr obvsly vyšel na bučis a já, being the bestest best friend that i truly am, i když jsem v pondělí měla mít volno, nabídla jsem se, že půjdu pomáhat s ní. tolik pavouků jsem nikdy nezabila a tolik sava v životě nenašňupala. no kidding. rozežralo mi to jak vnitřek dýchacích cest, tak moje oblíbený (a poslední neděravý) legíny. #rip. samozřejmě jsme si k tomu uklízení pouštěly sum kpopeu a surprisingly, vedoucí to tam poslouchaly s náma a vypadalo to, že měly good time. po dvou tunách prachu, několika nerezovejch skříňkách a sto kilometrech čtverečních totálně zašpiněný podlahy později, jsme konečně mohly zmizet. odpoledne jsem nám za odměnu uvařila nudle, a i když jsem až do večera v nose cítila savo a kdo ví, jaký jiný chemikálie ještě, nebyl to špatnej den.

22, 23 & 24th august
-adventure time
v úterý ráno jsem se jela poprvé podívat do mojí budoucí školy. to, co jsem si potřebovala vyřídit, jsem stihla v rekordním čase a zbytek dne pokračovala v rekonstrukcích. malování zdí jsem věnovala i velkou většinu středečního volna. ve čtvrtek jsem měla směnu, tentokrát už normální, žádný savo und stuff.
and i was left surprised and shook once again, páč se za mnou stavila šéfová s dárkem, jakože za ten náš pondělní úklid. nečekala jsem žádnej dárek, takže když na mě vytasila dárkovej poukaz na umělý nehty, bitch, i got emotional. dream job much? i know rite.

25, 26 & 27th august
-shinning
friyaaaay. další den, další směna, další cesta vlakem, kterou jsem celou strávila čtením fanfikcí.

❝people stare at me as i fly past them, but i am not a person, im a disgrace.❞
- rain (recommended).

po páteční noční, kdy okolo mě mimochodem několikrát prošel lumír z ulice, sobota přišla až moc rychle. nevěřila jsem, že to stihneme, ale povedlo se. ráno jsem nějakým způsobem vstala brzo a dokopala nevlastního taťku k dodělání posledních malovacích úprav. mezitím, co zasychaly poslední vrstvy barvy, já stihla umýt jak okna, tak dveře, podlahu, vypínače, zásuvky a takový ty věci. dokonce na kvalifikace jsem mezitím vším koukat stíhala. asi hodinu a půl vzalo, než mi nevlastní taťka položil podlahu a potom už zbývalo jenom přestěhovat těch pár kusů nábytku, který vlastním. ten večer jsem totálně mrtvá, ale šťastná, usínala ve svým novým pokoji. teď už mi zbývá jenom tunit (už vidím, jak celá sprnová výplata padne v ikei). v neděli jsem málem umřela. po tom sobotním stěhování jsem do sebe v práci lila jedno kafe za druhým, občas to prolívala vodou a ani netušíte, jak dlouhý vám připadají minuty, když potřebujete čůrat, ale nemůžete jít, protože jste na směně sami. nebudu vás napínat, thankfully všechno dobře dopadlo.

28 & 29th august
-chardonnay, my love
pondělí měl být náš den. plánovaly jsme si ho s bučis už jako odměnu za maturitu, ale až do včerejška nebylo kdy ho uskutečnit. a to by jsme nebyly my, kdyby se něco na poslední chvilku neposralo. když ke mě přijela celá ubrečená, moje první myšlenky byly, že někdo umřel. naštěstí z ní vypadlo, že jí někdo "jenom" ukradl telefon. tak se mi zase jednou povedlo projevit moje kvality nejlepší kamarádky, protože ne, ten den nám nějakej ukradenej telefon prostě nemohl zkazit, not today bitch. donutila jsem ji dojet do obchoďáku, kde jsme uplatnily ty naše dárkový poukazy, nechaly si udělat matching nehty, a když jsme potom u nás rozdělávaly flašku chardonnay, brečely smíchy kvůli úžasně vtipnejm pleťovejm maskám, ve kterých jsme obě vypadaly jako párek fantomasů a koukaly na hwarang, věděla jsem, že misssion zlepšit jí náladu, byla úspěšná. dnešek byl hrozně zvláštní. dlouhej a krátkej zároveň. hned ráno, po cestě do práce, jsme se s bučis zasekly na dálnici v koloně, ale směna byla easy, hodiny rychle utíkaly, dokonce jsem tam s holkama zůstala až do zavíračky. kvalitně placená práce s cool kolektivem, do které nemám důvod se netěšit, protože mě dokonce baví. nevím, ale myslím, že takovejm věcem se říká štěstí, ne?

grande tóčo | 31-07/06-08-17

8. srpna 2017 v 8:46 | V✧*・
srpen came in strong, cool shit happened, ale než se dostanu k něčemu konkrétnímu, vzpomněla jsem si, že ještě před squad holidays jsme se ségrou byly v kině na homecomingu, což by byla škoda nezmínit. měla jsem low expectations, ale marvelu se zase jednou povedlo příjemně mě překvapit. there are only two words to describe this movie, cute & meme. hrozně se mi líbí, jak jdou s dobou, celý to bylo hella relatable. to be completely honest, moje nejoblíbenější verze spidermana out of all. i recommend and if you didnt like, we cant be friends. now lets talk about the shit.

bye yellow, hello.. what even are you
.31st july
i když si vlasy nejradši barvím sama (low budget, you kno'), bylo příjemný jít po sto letech ke kadeřnici (dostala jsem to k narozeninám, thats why). já, mamka a smol satan, udělaly jsme si takovej malej výlet. měla jsem trochu jinou představu, nejspíš jsme se s tou slečnou úplně nepochopily, however to, co mi tam nakonec vykouzlila, je rozhodně lepší, než ten žluto-oranžovej shit, kterej jsem tam měla předtím. ta barva je prostě mystery... nikdo teď moje vlasy nedokáže popsat jedním slovem.

newbie
.1st - 4th august
since it was 'bout time to start earning money again. na poslední chvilku jsem zrušila pohovor ve starbucksu, páč jsem se rozhodla, že si to radši nechám jenom jako koníček, přece jenom, pořád tam chodím ráda a nechci si to zničit tím, že tam budu pracovat, jako se mi to už povedlo jak mccaféčkem, tak s kinem. dala jsem přednosti jiné kavárně a můžu vám říct, zatím to vypadá, že to bylo lucky rozhodnutí. úterý, první ofišl zaučovácí den. všechno bylo hlavně o teorii a kalibraci kávy (prej už jsem dva roky barista, ale tohle jsem dělala poprvé v životě). co se toho zaučování týkalo, everything was just fine, horší bylo, co přišlo potom. aka asi po roce jsem potkala velký d (it stands for his name but also for debil, what a coincidence) a bučis ztratila peněženku. let me spoil it for you: byl to stres ale všechno dobře dopadlo.

ve středu na nás čekaly všechny teplý kávy bez mlíka a ledový kávy, ve čtvrtek potom první ranní směna a šlehání mlíka (that shit was real). v pátek kromě první noční taky rozdávání letáčků do všech obchodů v našem nákupáku, aby jsme je jakože nalákali. bylo vtipný pozorovat reakce těch lidí, kteří mě nejdřív totálně vraždili pohledem, ale hned jak jsem se dostala ke slevám, najednou se celý rozzářili.

ale to nebylo to jediný, co se v pátek stalo. ještě než jsme jely na tu noční, seděla jsem si tak doma a najednou se přivalil brácha z práce s telefonem ruce a vypadal hrozně ve stresu. měl nějaký komplikace s lístkama na velkou cenu, takže musel na rychlo shánět jiný. obvolal asi deset lidí a já mu můžu být vděčná, protože jenom díky jeho zařizovacím schopnostem jsem se tam nakonec o víkendu mohla jet podívat i já. yeah, minule jsem tady brečela úplně zbytečně.

burned to death | grand prix day 1
.5th august
sobota byla tropická a zmatená. ráno jsem ještě musela zajet pro ségru, na okruh jsme vyráželi nějak okolo jedenácté, je to od nás deset minut cesty, takže celkem easy thing. povedlo se nám zaparkovat blízko u vchodu, což bylo cute, než jsme si se ségrou vzpomněly, že naše lístky nejsou zlatý, ale stříbrný. long story short, aby jsme se dostaly na tribunu, na kterou jsme chtěly, čekalo nás celkem dlouhý obcházení. whatever, hlavně že jsme tam byly. našli jsme si jakžtakž cool místa a byl by to perfektní den, kdyby mi ten hardcore sunlight na ruce nevypálil hodinky a na nohách ponožky. a to ani nemluvím o takovejch těch basic věcech, jako je výstřih, nebo rukávy. i když jsme s sebou měli legendární starobrno slunečník, kterej byl takový naše poznávací znamení (byli jsme originální, nikdo jinej tam nic takovýho neměl), stejně jsem večer vypadala jako špatně upečený kuře. po kvalifikacích byl čas na odjezd, jenže again, kvůli našim silver lístkům se cesta k autu trochu protáhla. hodně lidí jsme pobavily tím slunečníkem, páč to by jsme nebyly my, aby jsme s tím po cestě nedělaly kraviny.

traditions | grand prix day 2
.6th august
i přes moji anxiety, že zase nebudeme stíhat a dopadne to jako minule, tentokrát jsme vyjížděli brzo ráno, celkem bez komplikací zaparkovali a na okruh došli v podstatně kratším čase, než loni (war flashback, ale lowkey na to vzpomínám ráda, i když jsem málem umřela). co už se minulýmu roku podobalo, bylo počasí. sunny kvalifikace, rainy závod, jako přes kopírák. nostalgic. naše legendární starobrno tentokrát posloužilo jako deštník, místa jsme zabrali přesně takový, jaký jsme měli v plánu a literally všechno bylo just right. ve všech kubaturách mi vyhráli moji oblíbení jezdci. "chuán" (ještě teď nemůžu z toho, jak to ten komentátor vyslovoval) si dojel pro první místo, i když to ze začátku nevypadalo a o to víc cool to bylo. potom ve dvojkách to marquez junior sice zalomil na stříbrné, ale i tak, *clap clap*. and now let me talk about my boi, #MM93. ještě než gpčka vůbec vyjely na trať, vykládala jsem ségře o mým oblíbeným závodě, myslím, že to bylo minulej rok v německu, když při startu pršelo a během prvních kol přestalo, marquez jako první vyměnil motorku, potom byl chviličku poslední, ale nakonec celej závod vyhrál. a přesně tak se mu to povedlo i letos u nás and hell, i was emotional.


večer jsme doma se ségrou řešily, jestli tady ještě jsou, nebo už stihli odjet, nakonec jsme se shodly na té druhé možnosti. sO JUST WHEN I THOUGHT SHIT 'BOUT TO GET CALM AGAIN, WILD MARQUEZ POSTED THIS. včera jsem okolo toho okruhu jela, fam. dokonce dvakrát. and i didnt know shit. mohla jsem se tam na ně jít v chillu podívat a prosrala jsem to. nevermind, aspoň už mám první resolution pro rok 2k18.

g o l d e n d a y s

ignis brunensis | 06-17

21. června 2017 v 19:55 | V✧*・
"jdeš dneska na ohňe?" v červnu asi nejčastější hláška každýho průměrnýho brňáka. ignis brunensis společně s velkou cenou jsou jediný dvě věci, kvůli kterým jsem čas od času ráda za to, kde bydlím. nedělala jsem si letos vyloženě seznam novoročních předsevzetí, nebo well, tohle si aspoň snažím sama sobě namluvit, protože když už si něco naplánuju, většinou je to fail. i přes to mi v telefonu stejně nechybí poznámkovej list nadepsanej 2017, vidět co nejvíc ohňostrojů byla jedna z položek. a myslím, že si ji budu moct s čistým svědomím odškrknout, protože jsem jich letos viděla doopravdy hodně....

"JACK SPARROW" ✧ Česko

jely jsme v celkem zvláštním složení; já, ségra, bučis a její máma, která je naštěstí dost cool na to, aby přežila naše neustálý chatování o kpopu. vždycky se najde nějakej člověk, kterej mi ukotví v paměti. tentokrát to byla paní, která se snažila navigovat nějaký příbuzný, kde jim hlídá místa. a víte jak? mávala na ně telefonem se zhasnutým displejem. když ji konečně napadlo ho rozsvítit, pár lidí jí dokonce zatleskalo. co se ohňostroje týče, o lodi (06:50) každej mluví ještě teď. piráty z karibiku budu mít ráda vždycky, takže ta hudba mi udělala velkou radost, a i když ten ohňostroj nebyl nejlepší z nejlepších, já si ho užila.

"POCTA HANSI ZIMMEROVI ...a Jaroslavu Ježkovi" ✧ Rakousko

"však je středa, to by tam nemuselo být zas tolik lidí" říkaly jsme si s bučis. oh, how wrong we were. parkovaly jsme celkem blízko, což bylo skvělý, až na policajta, kterej to tam hlídal, bučis pochválil za parkování a mě just for the lolz řekl, že by typoval, že jsem dělala autoškolu na pětkrát. ještě mi u toho hodil ruku na rameno, no moc offended jsem byla. co se ohňostroje týče, sice se mi víc líbil ten předchozí, ale nevím, jestli to byla jenom náhoda, každopádně čechům u těch pirátů chyběla ta nejprofláknutější písnička, kterou já zbožňuju, dokonce na flétnu ji umím zahrát, rakušáci ji tam měli a v momentu kdy začala hrát, i swear i was alive.

"PYRO RAPSODIE" ✧ Německo

kvůli menším hádkám a nedorozuměním byl tohle jedinej ohňostroj, kterej jsem neviděla irl, takže ho nemůžu úplně objektivně posoudit, protože z obrazovky to prostě není ono. jakože, když jsem koukala na tu nahrávku tak se mi zdálo, že jim to moc nešlo do hudby, která se mi sama o sobě tbh až tak moc nelíbila. ale co se ohňostrojů samotnejch týče, měli tam hodně kvalitního kontentu a myslím, že vidět to naživo muselo doopravdy stát za to. ještě teď mě mrzí, že jsem si to nechala ujít.

"ŠŤASTNÝ POHLED NA ŽIVOT" ✧ Švýcarsko & Čína

od rána do večera, celej ten den byl naprosto skvělej and dont even get me started about that ohňostroj. byly jsme s bučis ready as fuck, měly hromadu dek, dokonce jídlo, nejlepší místa s nejlepším výhledem. hodně lidí čekalo od číny něco extra, protože je to prostě čína. já jsem taky měla svoje očekávání, ale hands fucking down, ten ohňostroj předčil všechno. od začátku do konce, 100% kvalita. a nedokážu ani popsat, jakej pocit to byl, když na konci začalo hrát smells like teen spirit od nirvány. u většiny ohňostrojů to bývá tak, že finále je překrásný a nevíte, co sledovat dřív, ale tohle bylo něco jinýho. takhle prozářený brno ještě nikdy nebylo. luved it.

"KOUZELNÉ SNY" ✧ Španělsko

na poslední ohňostroj byla zima asf, ale to nám nevadilo, protože jsme parkovali blízko, měli hromadu dek a bylo nás hodně. teď se nesmějte, ale ještě než jsme vůbec stihli dojít na místo, yours truly V se povedlo uklouznout na šišce a roztrhnout si úplně nový legíny. well, shit happens. španělskou hymnu mám spojenou s marquezem, takže zatímco všichni ostatní nadávali, že je to nějaký dlouhý, já si to vyloženě užívala. ohňostroj byl krásnej, ne že ne, ale ta čína maan, čína byla prostě nejlepší. ten večer tam padla spousta legendárních hlášek a já vůbec nelituju, že jsem tam tři hodiny klepala kosu jenom abych se podívala jak na obloze lítaj světýlka.

asi jste pochopili, že moje hearteu vyhrál šťastný pohled na život. druhý místo bych dala čechům, třetí rakušanům, čtvrtý němcům a až pátý španělům. well, funfact, španělé to nakonec vyhráli lol, asi bych nemohla být porotce. however, jsem ráda, že jsem všechny ty ohňostroje viděla, protože dost možná brzo umřu, řítí se totiž velký tsunami jménem k-fucking-pop. už to začalo s monsta x, shine forever, i mean, aesthetics on point im so in love, lord help me. blackpink budou mít comeback a hlavně exo budou mít comeback, po 6666666 letech, konečně. a bts s novým bon voyage.. you know what is coming.

❝it's the road that leads to nowhere but all I want to do is go there❞ | 01/08-05-17

11. května 2017 v 23:22 | V✧*・
svaťák je fajn. to, že nemám absolutně žádnou inspiraci... well, to už tolik ne. posledních pár dní jsem se snažila napsat článek, ale vždycky to dopadlo stejně. začala jsem a po pěti minutách to vzdala. nakonec jsem se zmohla jenom na tenle super awkward life update, ale aspoň víte, že žiju. zatím.


prvního května se psal sloh do angliny. v jednu. jenže my si s bučis myslely, že ve dvanáct a já, protože všude musím být minimálně o půl hodiny dřív, jsem z domu odjízděla v jedenáct. u vchodu jsme s bučis potkaly lidi, kteří si z nás dělali prdel, že proč tam jsme tak brzo. měly jsme dvě hodiny času a já na bučis viděla, že začíná být trochu nervózní, tak jsem udělala to, co by měl udělat každej tru best friend - otevřela jsem youtube a najela rovnou na bts. protože když se ponoříte do kejhoul, přestáváte vnímat celej okolní svět. a funguje to vždycky. když jsme dvanáct čtyřicet vyply youtube, byly jsme obě celý vysmátý. ten sloh jsem měla napsanej snad během deseti minut a zadávající byl celkem shook, když jsem mu to odevzdávala. jako první ze třídy a jop, jsem na to pyšná, proto to zmiňuju hehe. mám z toho hodně dobrej pocit, tak snad to nebude fail.

druhýho května. ten den ráno jsem nasedala do auta s tím, že nejdřív budu psát didakťák do angličtiny a až potom do češtiny. how wrong i was. ještě než jsem stihla dojet ke škole mi bučis psala, jestli vím, že češtinu píšeme prvně. a v ten moment jsem myslela, že to radši zaparkuju někde v lese a půjdu na houby, než abych dojela do školy. nebyla jsem ready. měla jsem v plánu, že se po té angličtině ještě budu učit, but no. jakej byl didakťák, no.. myslím, že to fakt skvěle vystihuje tohle video. ale navzdory všemu, mám z toho celkem dobrej pocit. minimální hranice je 44% a já jsem si celkem jistá, že aspoň těch 50% bych mít mohla. být pozitivní je důležitý, right? po didakťáku jsme s bučis jely ke mně a protože už nebylo tak moc proč stresovat, udělaly jsme si pěknej den. pizza, kafíčko, bts. co víc si přát, rite? potom jsme jely zpátky do školy na tu angličtinářskou část. neměla jsem to hotový tak rychle, jako tu slohovku den předtím, ale těžký to nebylo. díky bohu za fandomy.

dalších pár dní se nic moc nedělo, začal svaťák. šestýho jsem byla na příjmačkách. byl by to vlastně fajn den, kdybych se po cestě domů totálně nepohádala s mamkou. kvůli budoucnosti, jak jinak. however, sedmýho. díval se někdo na gp? byl to skvělej závod. a osmýho ten zápas s finskem? nejspíš jsem královskej charakter, vydržela jsem se na to dívat na celý. ne jako můj nevlastní dad, kterej se v půlce druhý třetiny odebral do postele s tím, že už se na to nemůže dívat. moc pyšná jsem na ně byla.

mám pocit, že nějak před rokem touhle dobou jsem se začínala dívat na knb. i když už teď anime moc nedám, nikdy se nestane, že bych slyšela regal generation a nebyla z toho emotional as fuck (nevaaa evaaa, #lowkey to zrovna teď poslouchám). ta nostalgie můj ass donutila pustit si nový anime a já se rozhodla konečně dát šanci haikyu. jednu dobu jsem toho měla plnej tumblr a teď můžu říct, že chápu, proč okolo toho byl vždycky takovej hype. je to vážně kvalitní kontent, doporučuju všem.

už je to dva dny a já ještě pořád přemýšlím, co má tohle video vlastně znamenat. so many questions, so many theories.
god help this fandom. please.

not that i mind tho | 10/17-04-17

17. dubna 2017 v 22:00 | V✧*・
protože pojmenovávat rubriky podle toho, co v nich doopravdy je, je na mě moc mainstream. i mean yeah, hello fam, im back with some new content. na hodně blozích (nikdy si nejsem úplně jistá, jak tohle slovo vlastně skoloňovat so lol let's just go with this) často vidím tenhle typ článku a vzhledem k tomu, že můj mozek vynechává a já sama nejsem schopná vymyslet zrovna teď žádnej original content, rozhodla jsem se, že se nechám inspirovat cool lidma. nevím, možná se na mně konečně začíná podepisovat všechen ten stres okolo budoucnosti. přidávát články ale obviously chci, so here you go with some boring weekly updates on my awkward life.


m o n •

24 hodin stresu, doslova. vstávala jsem ve čtyři, abych si v klidu mohla umýt vlasy (not that it was because i was too lazy to do that the day before) a dojít do školy na nultou hodinu, napsat si písemku ze šestnáct maturitních otázek do zemáku. plnej počet bodů fam, how did i even- no idea. prakticky hned potom jsem se 90 minut potila nad dopisováním tuny testů ze zsv, to už tak cool nebylo eh. focení na tablo ani komentovat nebudu, protože to dopadlo přesně tak, jak jsem čekala. absolutní katastrofa, cringe, burn it. u zubaře mi udělali celkem radost tho. i mean, můj životní styl a pořád žádnej kaz? what is this magic.


t u e

však určitě víte, co se dělo. byla jsem nervózní, ale určitě ne tak moc, jak jsem čekala. přišlo mi hrozně moc zpráv plnejch supportu, neuvěřitelná podpora od mojí squad, ještě teď jsem z toho emo tbh ♥ ten sloh, no... byla jsem nachystaná psát za každou cenu vypravování, ale ty zadaný témata mi tak strašně nesedly, že jsem nakonec šla do úvahy a teď už se jenom modlím, lol. odpoledne jsem jela nakupovat a utratila rozhodně víc peněz, než je zdravý. whatever, its fun time. a nebyla by to pořádná oslava bez nějakýho alkoholu, right? note to self: vodka a jahodový pyré nejsou dobrá kombinace. not again.


w e d , t h u , f r i

dostali jsme ředitelský volno, takže jsem od středy měla prázdniny a tbh, tyhle dny mám tak nějak smíchaný dohromady, protože jsem prakticky vůbec nic nedělala. po tom úterním nakupování, kdy jsem vyloženě vzala rossmanna útokem v "parní valec" stylu, jsem měla hodně co zkoušet, takže jsem trochu experimentovala s make-upem a taky se pokusila nabarvit si vlasy. rozhodla jsem se totiž, že je čas na změnu. not black anymore, teď je to taková.. medium brown, maybe? idek. sjela jsem pár dílů totally spies, protože why the fuck not. v pátek jsem byla v práci a to byla vlastně veškerá moje činnost, lol.


s a t , s u n

sobotu jsem trávila u taťky. bez wifi. s datama, který jsem už dávno vyplácala. musela jsem se bavit s reálnýma lidma, lol. mám jeden velkej zážitek tho. jen tak jsem se zkusila bráchy zeptat, jestli by mi nepůjčil auto, abych mohla zajet pro ségru. a on prostě vytáhl klíčky a řekl, že mám jet. poprvý jsem jela v autě úplně sama, fam. and i was so proud of myself, not gonna lie. v neděli už jsem byla zpátky u mamky a se sis jsme začaly sjíždět nový kdrama. jsme z toho obě úplně nadšený a recenze bude soon, takže to teď ještě vytahovat nebudu, let me just say tho, that its some quality content.


m o n

a protože je moc mainstream být na velikonoční pondělí doma, moje family se rozhodla jet na výlet. do bazénu. plavání je jedna z mála sport-like věcí, který mi nevadí, navíc ten bazén, kam jezdíme, je celkem cool. byla jsem na tobogánu (no matter how old i am, it'll always be fun), ve venkovní slaný vodě (it was cold as fuck but awesome), ve vířivce, tam dokonce dvakrát bc why not. potom jsme šli na oběd (penne se špenátem is love), pak jsme se ještě stavovali na zmrzlinu, no co vám mám vykládat, i enjoyed this day a lot.

pořád ze sebe cítím chlor. a jsem celkem tired, ale mám hromadu věcí, který chci dneska ještě stihnout. jako třeba podívat se na nový epizody attack on titan, nebo sjet pár dalších dílů toho božího kdramata. a dost pravděpodobně jsem měla dělat i nějaký věci do školy, but who cares about that. doufám, že z toho dneska nakonec nebude all nighter tho, protože to by mě asi zabilo. mám zítra ve škole na nultou a ze včerejška na dnešek jsem toho taky zrovna moc nenaspala. proč? brácha potřeboval taxíka. v devět jsem ho vezla ke kámošovi a v jednu ráno pro něj jela zpátky. not complainin, you know i enjoy night rides a lot. especially when it's me who is driving. btw, jestli je tady někdo, kdo taky maturuje, určitě se pochlubte, jaký jste si vybrali téma a jaký z toho máte pocity. lets just cry together.
 
 

Reklama

© 2015 - 2017